Co děti potřebují
Přece hlavně LÁSKU napadne možná někoho. Ano, ale co je to vlastně ona láska. Je to plácnutí po zadečku ve chvílích, kdy se dítě nevhodně chová, facka vlepená odmlouvajícímu teenagerovi nebo naopak plnění všech dětských snů a přání ještě dříve, než o ně dítě začne prosit?
Zkusme uvažovat o potřebách dětí v modelu 5P.
Péče
Zodpovědní rodiče poskytují svým dětem více než základní zajištění jídla, přístřeší, oblečení, zdravotní péče a vzdělání. Ale i zde platí „Všeho moc škodí“. Snadno se může stát, že pro samé zdravotně nezávadné jídlo, perfektní hygienu, moderně zařízený pokojíček, značkové oblečení, zajištění nejlepší školy a kroužků se rodiče vyčerpají a zapomenou na další potřeby svých dětí.
Přijetí
„Tvé představy a přání jsou jako okovy, které svazují a ničí tvé bližní.“
Snad každý rodič očekávající s láskou své dítě, se na ně těší a představuje si, jaké bude. Přání mohou být jakékoli, realita života ale může být zcela jiná. Děti mohou být jiné, těžce vychovatelné, s handicapem. Není ale možné je reklamovat, vyměnit. Děti přichází a měly by být přijaty ve své originalitě bez ohledu na rodičovská přání.
Podpora
„Lidé víc touží po lásce a ocenění než po chlebu“
Kdo jiný než rodiče by měl dítě povzbudit, dodat mu odvahu a chuť do života, do překonávání překážek. V rodině by neměl být výkon tím hlavním a dosažení perfektních výsledků tou nejvyšší metou. Povzbuzení, podporu od rodičů potřebují všechny děti, ale zvláště ty, které jsou neúspěšné a vlastně ve skutečnosti nemají být za co chváleny a odměňovány.
Pevnost
„Mít sílu říci NE bez hněvu a nadřazenosti – to je zkouška rodičovství.“
Rodiče a děti jsou si rovni ve své lidské hodnotě, ve svém právu na názor, vkus, chuť… Jejich rovnost však končí v otázkách týkajících se zodpovědnosti, zkušenosti. Pevné hranice postavené milujícím rodičem vzbuzují v dítěti pocit bezpečí a jistoty. Naopak pokud rodič hranice mění, posunuje, případně hranice prosazuje s křikem a hněvem, pokud se nechá vtáhnout do boje o moc, ukazuje dítěti svoji vlastní neschopnost a nejistotu.
Příklad
„Slova hýbají, příklady táhnou“
A nakonec je dobré si uvědomit, že děti se učí napodobováním dospělých. Mnohem více chování dětí ovlivní to, co u svých rodičů vidí, než to co od nich slyší.